V podzimních centrech jsme tvořili, stavěli i zkoušeli nové aktivity. V ateliéru jsme vyráběli veselé podzimní žaludy pomocí otisku ruky, které nám krásně ozdobily družinu. V centru kostek jsme stavěli barevné podzimní stromy a listy a v centru manipulace jsme z kaštanů skládali různé tvary podle předlohy. Podzim nám přinesl spoustu tvoření i radosti.
V listopadu jsme si uspořádali vlastní Kaštanovou olympiádu! Na nástěnku jsme vyvěsili plakát s disciplínami i našimi výsledky. Závodili jsme ve sbírání kaštanů nohama do obalu od vajíček, skládali jsme slova z písmen napsaných na kaštanech, poslepu jsme hledali vlašský ořech mezi kaštany a také jsme přenášeli kaštany na čas.
Nechyběla ani disciplína na přesnost – házení kaštanem na cíl. Komu se nějaké odpoledne nechtělo soutěžit, vytvořil si v centru ateliér krásné lesní bydlení pro pana Kaštánka.
Naše olympiáda měla i vítěze: 1. místo získala Bětuška, 2. místo Lukášek se Zdendou, 3. místo Roman a 4. místo Stázka. Ti si odnesli diplomy a odměnu podle svého výběru z družinového obchůdku. Ostatní soutěžící získali diplom za účast i sladkou odměnu. Užili jsme si skvělý čas plné zábavy a sportovního fandění a kaštanů.
Během dušičkového týdne jsme měli centra ve strašidelném duchu. V ateliéru jsme malovali duchy – každý vypadal úplně jinak, protože jejich vzhled určoval hod kostkou. V centru kostek jsme měli za úkol postavit stavbu s dušičkovou tématikou a v centru manipulace jsme skládali dušičková puzzle. Celý týden jsme zakončili luštěním zašifrovaných dušičkových slov.
14. listopadu jsme se zapojili do Pyžamového dne na podporu domů Ronalda McDonalda pro rodiny dlouhodobě nemocných dětí. Do školy jsme přišli v pyžamech nebo se svými oblíbenými plyšáky. Po obědě jsme si udělali tematický polední klid a pustili pohádku. Před odchodem ven jsme si ještě zahráli zábavný pyžamový kvíz. Tento výjimečný den se nám moc líbil a užili jsme si ho od začátku do konce.
V tematickém týdnu Listopad jsme v centru kostek stavěli list spadlý ze stromu a v centru knih a písmen jsme luštili listopadovou osmisměrku. Centrum ateliér a manipulace jsme tentokrát spojili – nejprve jsme skládali listopadové puzzle, která jsme poté nalepili na čtvrtku a vybarvili. Naše výsledné obrázky krásně ozdobily družinu.
Když se venku konečně objevil první sníh, radost byla opravdu veliká! Na zahradě jsme stavěli sněhuláky, koulovali se, dělali sněžné anděly a některé děti se pustily dokonce i do stavění sněhových obydlí. Zimní radovánky jsme si naplno užili a doufáme, že nás sníh ještě párkrát navštíví.
Jedno odpoledne nás ve družině zůstalo málo a byli tam jen kluci. Paní vychovatelku proto napadlo, abychom si vyzkoušeli naši spolupráci. Úkol zněl jednoduše – zvednout postupně všechny děti do vzduchu jen pomocí ukazováčků.
K našemu překvapení jsme to opravdu dokázali! Společně jsme spolupracovali, drželi rovnováhu a opatrně „vynesli“ každého z nás nahoru. Byla to zábavná výzva a ověřili jsme si, že když táhneme za jeden provaz, zvládneme úplně všechno.
Letos máme ve družině nového putovního kamaráda – uháčkovaného žabáka, kterého nám speciálně pro družinu vyrobila maminka paní vychovatelky. Putování je ale tentokrát trochu jiné, než jsme zvyklí. Žabák nebude cestovat mezi dětmi v naší družině, ale bude putovat mezi námi a družinou v Pardubicích.
Nejprve byl žabák u nás. Společně jsme mu museli vybrat jméno a hlasováním jsme rozhodli, že se bude jmenovat Pepa. Žabák Pepa s námi zažil kaštanovou olympiádu, pyžamový den i běžné odpolední činnosti a stal se okamžitě naším velkým oblíbencem.
Když přišel čas poslat Pepu do Pardubic, pustili jsme se do tvorby jeho deníčku. Na jednu stránku jsme nalepili společnou fotku celé družiny a všichni jsme se pod ni podepsali. Poté jsme se trochu představili – kdo jsme my, odkud jsme, přidali jsme fotku školy a na dalších stránkách jsme zaznamenali všechny jeho zážitky u nás. Nechybělo ani několik otázek, které jsme připravili pro děti v Pardubické družině. Nakonec holky vše krásně dozdobily malůvkami, aby měl Pepa ten nejhezčí deníček, a paní vychovatelka ho odvezla do Pardubic.
Teď už jen netrpělivě vyhlížíme, až se náš Žabák Pepa za měsíc vrátí – a hlavně jaké nové příběhy a zážitky si s sebou přiveze od kamarádů z Pardubic.
