Úvod   >   Základní škola   >   Výchovné poradenství   >   Kariérové poradenství 2020/2021

POZOR - názory některých ředitelů středních škol na přijímací zkoušky (13. 01. 21)

Školy dostaly možnost ulehčit letošní přijímačky. O změnu moc zájem není

Čtyřleté střední školy nemusí letos použít jednotnou přijímací zkoušku, jenže většina ji rušit nebude. Dva testy neminou třeba ani ty zájemce, kterým jedna ze středních škol přijímačky úplně zruší.

Článek

Na čtyřleté maturitní obory nemusí letos ředitelé vybírat žáky podle výsledků jednotné přijímací zkoušky. Ministerstvo školství tím reaguje na epidemii koronaviru, která školy a žáky zasáhla drtivě. V podstatě od loňského března se většina dětí učí až na výjimky distančně.

Zrušením této povinnosti chce MŠMT jednak omezit sociální kontakty při konání přijímacího řízení a také dát šanci žákům, kteří ať už z jakéhokoliv důvodu neměli tak kvalitní výuku v distanční formě, a nemohli se tak dostatečně připravit na jednotnou přijímací zkoušku.

Jenže tento záměr se nemusí úplně povést. Naprostá většina škol si totiž hodlá jednotnou přijímací zkoušku jako hlavní kritéŕium pro výběr mezi uchazeči ponechat, a to z několika důvodů.

Ředitelé: Jednorázově měnit přijímačky nedává smysl

Zaprvé jednotné přijímačky jsou pro školy nejpohodlnější a také nejpřehlednější volbou. Připravuje je centrálně státní organizace Cermat a jsou pro všechny školy stejné. Tím pádem nastavují jakési rovné podmínky.

„Zatím se kloníme k jednotné příjímací zkoušce, ale budeme o tom ještě diskutovat. Touto cestou ale budeme mít srovnatelné podmínky a údaje i s ostatními školami napříč regionem i celou republikou. Je tady něco zaběhlého, na co je veřejnost zvyklá, tak proč to pouze na rok měnit,“ říká ředitel Střední školy energetické a stavební v Chomutově Jan Mareš.

Zadruhé ale střední školy nemají ani jinou možnost. I když kromě jednotného testu pořádají i za normálních okolností také školní část zkoušky, tak ta slouží především jako dodatečné kritérium. Není a ani nemůže být hlavním parametrem pro rozhodování o tom, koho přijmout a koho ne.

Pokud by si školy chtěly nějakou takovou variantu připravit, ať už třeba své testy, nebo například pohovory se zájemci o studium, mají na to jen velmi krátkou dobu a navíc půjde pouze o jednoleté intermezzo. Příští rok se zase musí povinně vrátit k jednotným přijímacím zkouškám a přihlédnout k nim minimálně ze 60 procent (váhu jednotné příjímací zkoušky mohou školy výjimečně změnit pouze tento rok). Letošní snaha tak bude jen na jedno použití.

Příkladem může být královéhradecké Gymnázium J. K. Tyla (GJKT). Kromě jednotné přijímací zkoušky musí zájemci o studium na této škole absolvovat také test z anglického jazyka.

„Máme každý rok stovky zájemců. Pokud bychom používali jen státní testy a vysvědčení, tak by se nám mohlo stát, že by nám zůstalo šest dětí se stejným počtem bodů. My bychom je pak všechny museli vzít, nebo ne. Proto máme školní test z angličtiny, kterým dokážeme uchazeče lépe rozškálovat,“ vysvětluje ředitel školy Matěj Ondřej Havel. I na GJKT letos jednotné přijímací zkoušky využijí.

Které vysvědčení použít? Školy to rozmýšlí

Třetím argumentem, který z pohledu ředitelů středních škol mluví pro jednotnou přijímací zkoušku, je problém s dalšími obvykle používanými kritérii. Vyjma testů dostávají totiž uchazeči body navíc také za různé soutěže a olympiády, své aktivity, ale hlavně i za průměr vysvědčení ze základní školy, a to nejčastěji za dvě – z konce osmého ročníku a poloviny toho devátého.

Jenže Ministerstvo školství školám zakázalo do kritérií přijímacího řízení začlenit vysvědčení ze závěru osmé třídy. Ale ani to z pololetí devátého ročníku nemusí být určující, protože žáci zůstali od září prakticky pouze doma a školy budou k hodnocení přistupovat různě. Už kvůli tomu, že podle MŠMT mají co nejvíce využít slovní hodnocení.

„Vysvědčení z konce osmé třídy nemůžeme brát v úvahu, ale ani to z půlky devátého ročníku není úplně relevantní. V úvahu tak jedině přichází vysvědčení z pololetí osmé třídy. Jenže s tím zase žáci nepočítali, takže řada z nich se soustředila až na konec osmého ročníku. Je tak otázka, jak dalece budou s takovým rozhodnutím třeba nespokojeni rodiče,“ uvažuje ředitelka brněnského Gymnázia Elgartova Petra Šperková, kde také letos budou uchazeči skládat jednotnou přijímací zkoušku.

Začtvrté ani odvolání jednotných přijímacích zkoušek nemusí pomoci v boji s epidemií. Přitom omezení jejich konání je právě jedním z hlavních argumentů, proč MŠMT k úpravě přijímacího řízení vůbec přistoupilo.

Žák totiž může podat přihlášku na dvě střední školy. Pokud první jednotné přijímací zkoušky pořádat nebude a druhá ano, uchazeč bude stejně psát testy dvakrát. Pokud by totiž měl místo dvou příležitostí jen jednu, byl by oproti ostatním zájemcům diskriminován. Protože obě školy berou v potaz vždy ten lepší ze dvou pokusů v jednotných přijímacích zkouškách.

Uchazeč o čtyřletý maturitní obor se tak bude muset stejně dvakrát osobně dostavit do školy, dvakrát cestovat a dvakrát se setkat s odlišnou skupinou žáků a učitelů, i když to bude letos výjimečně v té samé budově. Navíc studenti, kteří podají jednu přihlášku na maturitní a druhou na učební obor, budou smět jednotnou přijímací zkoušku konat také dvakrát, ačkoliv by za standardních podmínek měli nárok jen na jeden pokus.

Sociální kontakty se tak omezí pouze u malé skupiny žáků, kteří shodou okolností podají přihlášku na dvě školy, které obě jednotnou přijímací zkoušku zruší. Takových bude ale jen minimum. Kupříkladu v Jihomoravském kraji nenaplnila loni svou kapacitu po prvním kole přihlášek jen zhruba třetina maturitních oborů. Takové školy by tak podle současných pravidel mohly v březnu konání jednotných přijímacích zkoušek zrušit, už teď je ale jasné, že to všechny neudělají.

„Pokud by se přihlásilo méně žáků, než je počet míst, která chceme obsadit, tak bychom uvažovali o zrušení přijímacího řízení. Počkáme ale, jaké pokyny dostaneme od zřizovatele. Je možné, že bude nastaven jednotný postup a bude se muset přijímací řízení uspořádat,“ říká ředitel Střední školy grafické Brno Petr Veselý s tím, že by takové zrušení jednotné přijímací zkoušky mohlo zatížit jinou školu, která bude muset žákovi nabídnout dva termíny na složení testu.

Na přijímačky někteří uchazeči doplatí

Otázkou také je, jakou úroveň budou letošní testy mít. Cermat se v případě sestavování jednotné přijímací zkoušky řídí rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy, takže se nedá očekávat, že by se úroveň testů nějak výrazně snižovala, jak po tom volá část laické i odborné veřejnosti. I proto MŠMT umožnilo školám kritéria přijímacího řízení letos výjimečně změnit.

„Krizová a mimořádná opatření měla nepochybně dopady do vzdělávání žáků, a je tedy legitimní změnit požadavky při ověřování znalostí oproti situaci, kdy by osobní přítomnost žáků při vzdělávání nebyla omezena,“ píše se v opatření Ministerstva školství, kterým se mění pravidla pro přijímací zkoušky na střední školy.

Jednou z mála škol, která vyjma jednotné přijímací zkoušky používá i vlastní testy a ještě u dvou ze tří oborů i pohovory se studenty, je Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium v Praze. Ani tady ale nebudou přijímací řízení letos měnit.

„Ideální by byly nějaké testy studijních předpokladů, ale když jsem za naši školu oslovil různé agentury, které se na to zaměřují, tak jsem zjistil, že nikdo nic takového nemá. Proto děláme u gymnázia a kybernetické bezpečnosti i bodované pohovory s předložením portfolia studenta,“ vysvětluje ředitel školy Radko Sáblík. Podle něj by bylo ideální dělat pohovory se všemi studenty, ale na to škola nemá kapacitu. Loni absolvovalo pohovor 250 studentů, promluvit s každým z dalších 350 zájemců v oboru informační technologie už ale tamní učitelé nemohou zvládnout.

Dá se tedy očekávat, že se letos ještě zvětší rozdíly mezi žáky, kterým například rodiče zaplatí přípravu na jednotné přijímací zkoušky, a těmi, kteří na to nemají. Kolika dětí se to ale bude týkat, to nevíme a patrně se to ani nedozvíme. Dosud totiž nemáme ani podrobnější data o tom, kolik dětí se třeba vůbec nezapojilo do distanční výuky, natož zprávu o těch, kterým dálkové vyučování dalo velmi málo.

« zpět

Novinky