Tato pravidla pro hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání žáků se vztahují ke vzdělávacím programům:
1) Obecná škola – č .j. 12035/97 – 20
2) Základní škola – č. j. 16847/96 – 20
Platnost tohoto dokumentu je časově omezena pro vzdělávací program:
3) Školní vzdělávací program Základní školy Chrast (Škola vlídnějšího zacházení se Zemí včetně zvířat a lidí) (dále jen ŠVP)
Platnost od 1. 9. 2007 pro 1. a 6. ročník.
Výsledky žáků, týkající se ŠVP (klíčové kompetence, výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů, portfolio žáků) se budou hodnotit pouze ve vzdělávacím programu 3) ŠVP, kde budou cíleně rozvíjeny.
Pedagogická rada projednala dne: 28. 6. 2007
Školská rada projednala dne: 29. 6. 2007
III. FORMY OVĚŘOVÁNÍ VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ
IV. ZÁKLADNÍ PRAVIDLA HODNOCENÍ PROSPĚCHU KLASIFIKACÍ
VI. HODNOCENÍ ROZVOJE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŽÁKŮ
IX. HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH
X. KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÁ ZKOUŠKA
XI. KURZ PRO ZÍSKÁNÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ
XII. PLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY V ZAHRANIČÍ
Hodnocení žáků upravuje:
Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak má postupovat dále. Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný problém. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné).
Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami používá hodnocení slovní. U průběžného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení až po sebehodnocení žáků. Škola má připraveny tabulky pro hodnocení dovedností žáků, ŠVP výstupů jednotlivých vzdělávacích oborů, chování žáků ap. Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem se dále pracuje.
Zásady:
zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních
možností dítěte
schopnost řešit problémové situace
úroveň komunikačních dovedností
schopnost vykonávat činnosti smysluplně
schopnost řešit předkládané problémy tvůrčím způsobem
změny v chování, postojích a dovednostech
míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák vyjadřuje
písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, cvičení…
ústní zkoušení a mluvený projev
zpracování referátů a prací k danému tématu
úprava sešitů (v rámci indiv. možností), samostatné aktivity a domácí úkoly
modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy…
výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce…
projektové a skupinové práce
projektové celoškolní dny
projektové dny ročníkové
osobnostní kurzy dle nabídky
soustavné diagnostické pozorování žáka
týdenní školy v přírodě, LVVZ, ZAJOCH
vědomostní a dovednostní testy – dle výběru renomovaných firem, zabývajících
se touto činností
CO HODNOTÍME V PROJEKTECH
Řešení problémů
- analýza, pojmenování problému
- různé varianty řešení
- volba strategických postupů
- členění úkolů na jednotlivé kroky
- systematický a logický postup
- kontrola výstupu a odstranění chyb
Práce s informačními zdroji
- analýza dosavadních znalostí
- analýza chybějících znalostí
- vyhledávání příslušných zdrojů
- vybírání podstatných informací
- schopnost práce s ICT
Práce ve skupině
- schopnost plnit úkoly určené role ve skupině
- schopnost komunikace ve skupině
- plnění úkolů v zájmu skupiny
- prosazení vlastního názoru
- respektování názorů ostatních
- vytváření příjemné pracovní atmosféry
Tvořivost, iniciativa
- zájem o práci
- využití svého talentu, nadání
- originalita řešení
- samostatnost
Úroveň výstupu
- věcná správnost
- členění, přehlednost
- estetická a grafická úroveň
- novost myšlenek, využití v praxi
Způsob hodnocení je dopracován podle typu projektu:
- hodnocení jednotlivce – hodnocení slovní + tabulka
- hodnocení skupiny (dvojice) – slovní stručně v daném rozsahu, stručný
záznam do –
dokumentace
- autoevaluace žáka (skupiny) – toto hodnocení se předpokládá v celém
rozsahu na 2.
stupni, na 1. stupni zjednodušená forma
CO HODNOTÍME VE SKUPINOVÉ PRÁCI
Podíl na práci skupiny
Vlastní tvůrčí přínos
Organizace práce ve skupině
Prezentace výstupu
Schopnost akceptovat názory ostatních a obhájit svá stanoviska
Hodnocení slovní, záznam
CO HODNOTÍME NA REFERÁTECH
Práce s informačními zdroji
Obsahová stránka
Ústní prezentace
Vlastní myšlenky
Motivace pro využití
Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením
CO HODNOTÍME NA EXKURZI
Aktivní účast na přípravě exkurze
Zájem o téma exkurze
Zpracování materiálů (pracovních listů), příprava článku do školního
časopisu
Prezentace získaných vědomostí a dovedností
Hodnocení slovní, záznam do portfolia
CO HODNOTÍME NA SLOHOVÉ PRÁCI
Stylistickou úroveň, originalitu
Pravopis a výběr jazykových prostředků
Grafickou úroveň
Strukturu práce, dodržení osnovy
Hodnocení klasifikačním stupněm
CO HODNOTÍME NA KRATŠÍCH SAMOSTATNÝCH PRACÍCH (TEORETICKÝCH, PRAKTICKÝCH)
Úroveň vědomostí
Informační zdroje
Aplikace teoretických vědomostí při řešení konkrétního problému
Úroveň vyjádření
Věcná správnost
Využití teoretických znalostí
Originalita řešení – různé varianty
Preciznost a funkčnost
Praktické využití výrobku
Hodnocení dle typu práce klasifikačním stupněm, body, procenty
CO HODNOTÍME NA LABORATORNÍCH PRACÍCH
Dodržování bezpečnosti práce, bezpečná manipulace s pomůckami a chemikáliemi
Dodržování postupu práce podle zadání úlohy či pokynů učitele
Manuální zručnost při plnění úkolů
Splnění zadaných úkolů (organizace práce)
Formulace výsledků pozorování či pokusu, vyvozování závěrů, popř. schopnost
Zevšeobecnění závěrů
Tvorba písemného záznamu – stylistická i grafická úroveň práce
Schopnost pracovat v týmu, plnění určené role
Hodnocení slovně a do tabulky
CO HODNOTÍME PŘI PRÁCI S DOKUMENTY, PŘÍRODNINAMI, FYZIKÁLNÍMI TĚLESY
(EXPERIMENT)
Dovednost orientace a vyhledávání údajů v nákresech, tabulkách, grafech a
přehledech, v odborných textech, atlasech přírodnin, vyhledávání údajů pro
řešení úkolů v pracovních sešitech
Schopnost zkoumat dané přírodniny či děje a jevy, porovnávat jejich důležité
znaky, Analyzovat a syntetizovat výsledky svého pozorování
Dovednost poznávat, určovat dané přírodniny, zařazovat je do systému
Schopnost zkoumat fyzikální tělesa, látky, děje a jevy, mechanismy a chápat
principy jejich funkce, dovednost demonstrace fyzikálních pokusů
Dovednost práce se slepými mapami
Hodnocení dle způsobu využití klasifikačním stupněm, v případě experimentu
slovně (práce s chybou)
CO HODNOTÍME NA CVIČENÍ V PŘÍRODĚ
Splnění úkolu dovednostního i vědomostního charakteru
Správnost vyřešení úkolu
Dodržování postupu podle zadaných pokynů
Správná organizace
Schopnost plnit praktické úkoly
Manipulace s pomůckami
Dodržování pravidel bezpečnosti
Schopnost práce v týmu, zastávání své role ve skupině
Případná tvorba písemného záznamu, formulace výsledků
Hodnocení slovně
Smyslem kritérií hodnocení prospěchu je pojmenovat a utřídit hlediska
posuzování výsledků žáka a jeho snahy se těchto výsledků dobrat. Kritéria
hodnocení prospěchu neřeší ani metody výuky, ani způsoby získávání podkladů
pro hodnocení, ani jeho formu.
Návrh škál ke kritériím hodnocení
Rozsah znalostí:
(Kritéria: úplnost, trvalost zapamatovaných faktů, pojmů, definic, termínů,
zákonitostí, vztahů, postupů)
Škála:
1 + + + + 100-81%
2 + + + - 80-61%
3 + + - - 60-41%
4 + - - - 40-21%
5 - - - - 20-0%
Hloubka porozumění:
(Kritéria: vlastní interpretace informací, postupů, návodů její argumentační
podpora, dokládání příklady, vysvětlování, zdůvodňování, zařazování do
kontextu)
Škála:
1 klade otázky k věci, vyučuje druhé, kriticky posoudí, vytvoří originál,
předvede
2 správně aplikuje, ověří, provede rozbor, vyjádří vlastními slovy, uvede
příklad,
3 přiřadí, zopakuje
4 označí, seřadí
5 rezignuje, je apatický, nulová snaha
Kvalita práce s informacemi:
(Kritéria: použije alespoň 2 zdroje informací k vyhledávání, porovnávání,
kombinování, třídění, využívání, kritické hodnocení, prezentace)
Škála:
1 vytvoří novou, přehlednou, srozumitelnou informační strukturu, relevantní
data
2 v informační struktuře umístí hlavní myšlenku, většinou relevantní data
3 myšlenková hodnota rozptýlena v balastu, rozporná nebo neúplná data
4 vyhledá a převezme cizí informační struktury
5 nepřítomnost pokusu, absence jakékoli snahy
Produktivita
(Kritéria: plnění úkolů, pestrost, různorodost, včasnost, formální úroveň
písemností
a produktů, struktura a srozumitelnost vyjadřování)
Škála:
1 četné, rozmanité, strukturované, formálně správné výstupy pokrývající
všechny
oblasti vzdělávání
2 formálně správné výstupy pokrývající podstatné oblasti vzdělávání
3 výstupy s formálními nedostatky, pokrývající jen některé oblasti
vzdělávání
4 nesrozumitelné, nedokončené výstupy nebo výstupy okrajového významu
5 žádné výstupy
Užívání získaných znalostí, dovedností, postojů
(Kritéria: plnění praktických úkolů, řešení reálných problémů, formulování
hypotéz, empirické ověřování, práce v projektech, tvořivost, navrhování
řešení, rozvíjení myšlenek, podíl na činnosti týmu)
Škála:
1 úplnost, správnost, bohatost použitých prostředků
2 neúplnost, převaha vhodně použitých prostředků
3 neúplnost, vzájemná rozpornost použitých prostředků
4 neúspěšný pokus, irelevantní prostředky
5 rezignace, bezradnost, lhostejnost
Stupně klasifikace pro povinné a nepovinné předměty
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 - nedostatečný
Na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém
stupni se použije slovní označení hodnocení stupnice.
Celkový prospěch žáka se vyjadřuje v 1. – 9. ročníku těmito stupni:
a) prospěl s vyznamenáním
b) prospěl
c) neprospěl
d) nehodnocen
Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených
ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný,
průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není
vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě
použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e)
b) prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen
na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním
hodnocením,
c) neprospěl, je – li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením.
Hodnocení v zájmových útvarech
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě
použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) pracoval úspěšně
b) pracoval
Klasifikace v jednotlivých předmětech
Žáci se klasifikují ve všech předmětech uvedených v učebním plánu
příslušného ročníku. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace. Při
ústním ověřování vědomostí a dovedností oznámí učitel žákovi výsledek
hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek oznámí učitel žákovi
nejpozději do 14 dnů.
Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci,
zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Je-li
žák delší dobu mimo školu (lázeňský, léčebný pobyt...) respektuje vyučující
známky z této instituce a žák se po návratu nepřezkušuje.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za
klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci
klasifikačního období se hodnotí učební výsledky a proces rozvíjení
klíčových kompetencí. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z
klasifikace za příslušné období.
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka
objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Účelem
přezkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotí to, co
umí. Učitel hodnotí jen učivo probrané a procvičené, nikoli zadané jen k
samostudiu.
Případy neprospěchu žáků, výrazného zhoršení ve výuce nebo v chování se
projednají na pedagogické radě.
Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí školy, zapíší
učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do
katalogového listu žáka a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na
klasifikaci v náhradním termínu apod.
Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování:
- učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky,
konzultační dny, zápisem v žákovské knížce)
- třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci požádají,
- v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně
a prokazatelným způsobem na návrh třídního učitele
Přechází-li žák do jiné školy, zašle dosavadní školy škole, na niž žák
přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za
neukončené klasifikační období. Dokumentaci vyhotoví a předloží třídní
učitel.
Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo po 15. dubnu,
dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v
jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci
klasifikačního období.
Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka.
Do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností,
postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.
Hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je
stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů.
V případě zhoršení prospěchu je nutno ihned písemně informovat rodiče a
konzultovat s nimi daný problém.
Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané učivo.
Všechny písemné práce, testy, diktáty apod. jsou vždy včas předem oznámeny
žákům, aby měli žáci dostatek času se na ně připravit.
Žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení plně opravit.
Vyučující dbá, aby si žáci své oklasifikované a opravené podklady pro
hodnocení založili do osobní složky (portfolia).
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin – předměty s převahou
teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s
převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
A) V předmětech s převahou naukového zaměření – český jazyk, cizí jazyky,
společensko vědní, přírodovědné předměty a matematika
Při klasifikaci a hodnocení výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v
souladu s požadavky ŠVP ZV hodnotí zejména: ucelenost, přesnost a trvalost
osvojení požadovaných poznatků, kvalita rozsah získaných dovedností,
schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických
a zejména praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a
přírodních jevů a zákonitostí. Posuzuje se kvalita myšlení, jeho logika,
samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a
vztah k nim, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného
projevu, kvalita výsledků činností, osvojení metod samostatného studia.
Učitel dále posoudí schopnost žáka provést hodnocení vlastní práce a hledat
možné rezervy ve svém dalším rozvoji.
Stupeň 1 – výborný
Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí
logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a
zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje
do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a
písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze.
Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá
rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně
pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen
sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 2 – chvalitebný
Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti.
Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá
požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě
uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami
propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a
písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.
Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do
diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a
obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě
uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je přínosné. Většinou je
schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 3 – dobrý
Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb.
Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má
nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti úplnosti osvojení požadovaných
poznatků, pojmů, faktů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje
do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější
nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je v
celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Často se
zapojuje do diskuze. je schopen studovat podle návodu učitele. Občas
nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho
působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení
ostatních členů.
Stupeň 4 – dostatečný
U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné
chyby. Při využívání poznatků pro výklad hodnocení je nesamostatný. Žák má v
ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné
mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích
oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.
Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a
výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí
učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické
principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení
není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen
jen málokdy.
Stupeň 5 – nedostatečný
U žáka se v uplatňování osvojených dovedností a vědomostí vyskytují velmi
závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své
vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky
neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých
vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a
písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i
výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí
učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou
činností narušuje spolupráci, jeho působení pro tým není přínosné. Správného
sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
B) Ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření – pracovní
činnosti, volitelné předměty prakticky zaměřené, informatika
Při klasifikaci a hodnocení výsledků vzdělávání v těchto vyučovacích
předmětech se hodnotí zejména vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládání
účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v
praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v
praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce
a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, péče o životní prostředí, hospodárné
využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha
a údržba laboratorních zařízení, pomůcek a techniky,nástrojů, nářadí a
měřidel. Učitel posuzuje i schopnost žáka vlastního hodnocení práce a
výsledků své práce.
Stupeň 1 – výborný
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k práci v týmu a k pracovním
činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické
poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově,
samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a
způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez
závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracovní místo v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o ochraně zdraví a
bezpečnosti při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně
využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní
zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí, měřidla. Aktivně překonává vyskytující
se překážky.
Stupeň 2 – chvalitebný
Žák projevuje kladný vztah k práci, k praktickým činnostem a k práci v týmu.
Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretické poznatky
při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech
a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají
drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v
pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a stará se o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál,
energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky,
nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 3 – dobrý
Žák projevuje vztah k práci, k práci v týmu a k praktickým činnostem s
menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při
postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce
mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v
pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé
míře přispívá k ochraně životního prostředí. Na pokyn učitele je schopen
hospodárně využívat suroviny, materiál a energii. K údržbě laboratorních
zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky
v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 – dostatečný
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu týmu. Získané
teoretické poznatky dovede využít jen za soustavné pomoci učitele. V
praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb.
Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve
výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za
soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na
dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní
prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a
energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů,
nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci
překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 – nedostatečný
Žák neprojevuje zájem o práci ani vztah k ní, nezapojuje se do práce týmu.
Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má
podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele.
Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, neobsahují
předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na
pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá
na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně suroviny, materiály a
energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a
nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných chyb.
C) Ve vyučovacích předmětech s převahou uměleckého a výchovného zaměření –
výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova k občanství,
výchova ke zdraví a svět práce
Při klasifikaci a hodnocení výsledků vzdělávání v těchto vyučovacích
předmětech se hodnotí zejména stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
osvojení potřebných vědomostí a dovedností a jejich tvořivá aplikace,
poznávání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní
činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické
vnímání, přístup k uměleckému dílu, respekt k tradicím, kulturnímu a
historickému dědictví naší země, aktivní zapojení se do kulturního dění a
sportovních aktivit.V tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu
žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Vedle dovedností (ve smyslu ovládnutí uměleckých výrazových prostředků) je
stěžejním prvkem hodnocení ve výchovách tvořivost. Kritéria hodnocení jsou
pro nás až závěrem procesu, který začíná metodami podpory a rozvoje
tvořivosti.
Používáme tato kritéria tvořivosti:
- bohatost nápadů – vytvoření co největšího množství přijatelných řešení
podle určitého
zadání
- originalita – vytvoření neobvyklého, svérázného, ojedinělého, původního,
netradičního
vtipného řešení, návrhu, myšlenky, způsobu, výrobku (něčeho, co nemá nikdo
jiný)
- překonání stereotypu – nalezení nové funkce, nového řešení, nového významu
jedné věci,
úkolu, pojmu
- uplatnění kombinace – vytvoření nového funkčního celku z různých prvků
- propracování – důslednost, dokončení námětu, dotažení do detailů, úprava
proporcí,
komplexnost, úplnost řešení
Stupeň 1 – výborný
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá
osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a
účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý,
originální, procítěný a přesný. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky
aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná
zdatnost má vysokou úroveň.
Stupeň 2 – chvalitebný
Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní
předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály,
nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen
menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně
tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.
Stupeň 3 – dobrý
Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá
dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály,
nástroje a vybavení používá pouze někdy bezpečně a účinně. Jeho projev je
málo působivý, dopouští se v něm chyb jeho vědomosti a dovednosti mají
četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní
zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Stupeň 4 – dostatečný
Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho
projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou
nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a
dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý
zájem a snahu.
Stupeň 5 – nedostatečný
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je
neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně
a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu.
Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje
zájem o práci.
Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. V 1. ročníku probíhá nejčastěji ústně při komunitních kruzích. Ve 2. ročníku se hodnotí pomocí značek. Ve 3. – 5. ročníku se místo značek učí písemnému vyjádření. Na 2. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci všech předmětů písemně po zvládnutí určeného tématického celku.
Jednou z forem hodnocení je soustavné diagnostické pozorování žáka a jeho individuální pokrok v rozvíjení klíčových kompetencí. Na 1. stupni ověřování probíhá v 1. a 2. ročníku na závěr školního roku a ve 3. – 5. ročníku vždy na konci každého pololetí. Pro žáky jsou připraveny speciální projektové dny, při nichž třídní učitel sleduje naplňování kompetencí u jednotlivých žáků, a zástupce vedení školy sleduje úroveň v jednotlivých třídách a ročnících. Pro tento účel škola má vyhotoveny hodnotící listy. Výsledky pozorování jsou zpracovány, vyhodnoceny a pomáhají při další práci s kolektivem. Na 2. stupni ověřování klíčových kompetencí probíhá na základě projektů tříd a formou dotazníků.
Žáci si tvoří žákovské portfolio. Materiály zařazuje žák dobrovolně, shromažďují se ty práce, ze kterých je zřejmý stupeň zvládnutí dané problematiky. Do portfolia nejsou zařazovány dokumenty o žákově neúspěchu. Portfolio bude používáno k informování rodičů a bude sloužit žákům, aby s jeho využitím sledovali vlastní pokrok. Pomáhá žákům reflektovat jejich práci. Tato portfolia se zaměřují na sledování vývoje žákových vědomostí a dovedností. Zaměřují se na proces i výsledek. Hodnocení portfolia učitelem – vyhodnotí pokrok žáka ústně při třídění, provede v určenou dobu stručný záznam. Hodnocení portfolia žákem – vyhodnocuje při třídění slovně, může i písemně. Hodnocení portfolia rodiči – při třídních schůzkách k nahlédnutí, na závěr školního roku si žák odnáší portfolio domů.
Chováním žáka v ZŠ Chrast rozumíme souhrn pozorovatelných aktivit – řeči,
výrazu a pohybu, které může být jednorázové nebo natolik dlouhodobé, že je
považujeme za charakteristický rys osobnosti. Zahrnuje prvky vrozené i
naučené, záměrné i bezděčné, sociální i asociální. Poslední hledisko je
hlavním kritériem hodnocení – ke konkrétním projevům žáka se vyjadřujeme ve
smyslu jejich přínosu pro dynamiku skupiny, o jejich přijatelnosti nebo
škodlivosti.
Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování dohodnutých pravidel soužití
ve třídách a školního řádu. Hodnotí se chování ve škole, při školních
akcích, reprezentaci školy a provádí je třídní učitel po dohodě s ostatními
vyučujícími, případně pedagogická rada.
Využívá se tří stupňů hodnocení:
Stupeň 1 – velmi dobré
Žák uvědoměle dodržuje dohodnutá pravidla chování. S učiteli i spolužáky
komunikuje slušnou a empatickou formou. Méně závažných přestupků se dopouští
ojediněle.
Stupeň 2 – uspokojivé
Žákovo chování je v podstatě v souladu s dohodnutými pravidly chování a s
ustanoveními školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se
opakovaně dopouští méně závažných přestupků – více než 1 neomluvená hodina,
opakovaná slovní a fyzická šikana, agresivita s ublížením na zdraví, krádeže
(mobilní telefon, peníze, oblečení, boty), držení drog, alkoholu, cigaret.
Stupeň 3 – neuspokojivé
Žák se dopouští závažného přestupku proti dohodnutým pravidlům a školnímu
řádu. Jedná se o zvlášť hrubé a agresivní chování, fyzické a slovní napadení
spolužáka, pracovníka školy, za opakované držení a rozšiřování drog, cigaret
a alkoholu.
Pochvaly
školy může podle vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiné osoby po
projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za iniciativu nebo významný
záslužný čin lidskosti.
Třídní učitel může podle svého rozhodnutí nebo na podnět jiného učitele po
projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za iniciativu a úspěšnou práci
žáka, za výraznou pomoc spolužákům, za dlouhodobou práci pro třídu, za sběr
papíru a bylin, za mimořádný čin, za účast v olympiádách a soutěžích, za
zásah proti šikaně, za výrazné zlepšení prospěchu.
Opatření pro zlepšení chování žáků
Napomenutí třídního učitele
Uděluje se:
za časté zapomínání úkolů, za hrubé výrazy vůči spolužákům a učitelům,
neustálé vyrušování a vykřikování, které nesouvisí s výukou a ruší průběh
vyučovacího procesu, za svévolný opakovaný pobyt mimo učebnu v době
vyučování, za svévolné opuštění školy v době vyučování
Důtka třídního učitele
Třídní učitel neprodleně oznámí důtku třídního učitele řediteli školy.
Uděluje se:
za úmyslné poškození majetku školy, slovní a fyzické napadení spolužáka,
neustálé zapomínání úkolů, vulgární výrazy, opakované porušování předem
dohodnutých pravidel chování ve třídě, za opakované nedodržování školního
řádu, opakované pozdní příchody do hodin, úmyslné poškozování věcí spolužáka
nebo jejich neustálé schovávání
Důtka ředitele školy
školy uloží žákovi důtku po projednání v pedagogické radě.
Uděluje se:
za 1 neomluvenou hodinu, slovní a fyzické napadení učitele, spolužáka nebo
pracovníka školy, za úmyslné ublížení na zdraví, úmyslné poškozování
žákovské knížky a přepisování známek, za slovní a fyzickou šikanu, za
používání a rozšiřování omamných látek v areálu školy, za kouření,
zatajování žákovské knížky, za stálé schovávání věcí spolužákům, za úmyslné
zničení školního majetku, za poškozování portfolia žáků.
V kapitole Charakteristika ŠVP – zabezpečení výuky žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami a žáků nadaných vymezujeme, kdo jsou tito žáci. Při
hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení
je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a
schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Žáci integrovaní na
základě Doporučení PPP nebo jiného SPC jsou vzděláváni i hodnoceni na
základě Individuálního vzdělávacího plánu.
Na žádost rodičů a při doporučení poradenského zařízení mohou být hodnoceni
slovně.
Při slovním hodnocení se uvádí:
a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami
ovládá bezpečně
ovládá
podstatně ovládá
ovládá se značnými mezerami
neovládá
b) úroveň myšlení
pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
uvažuje celkem samostatně
menší samostatnost myšlení
nesamostatné myšlení
odpovídá nesprávně i na návodné otázky
c) úroveň vyjadřování
výstižné, poměrně přesné
celkem výstižné
nedostatečně přesné
vyjadřuje se s obtížemi
nesprávné i na návodné otázky
d) úroveň aplikace vědomostí
spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se
dopouští
e) píle a zájem o učení
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
učí se svědomitě
k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného
klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je
objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. U žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných hodnotíme zejména průběh
práce, úsilí, nasazení a ne jenom výsledek práce. Hodnotíme celkovou
aktivitu. Jedním z extrémů, kterých se chceme vyvarovat, je snižování
kritérií tam, kde to není nutné, aby si žáci nezvykli pracovat trvale pod
hranicí svých možností.
školy zruší povolení individuálního vzdělávání u nadaného žáka, pokud žák
na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li
žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
A) Opravná zkouška
1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud
neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze
dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají
opravné zkoušky.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v
termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze
jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání
nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může školy žákovi stanovit
náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího
školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku,
popřípadě znovu do devátého ročníku.
4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné
zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na
žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
B) Komisionální zkouška
1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje školy; v případě, že je
vyučujícím daného předmětu školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v
případě, že vyučujícím daného předmětu je školy, krajským úřadem
jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je
žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné
vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní
vzdělávání.
3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.
Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se
vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. školy sdělí
výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci
žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se
žákovi vydá nové vysvědčení.
4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace
školy.
5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu.
Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet,
stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví školy v souladu se
školním vzdělávacím programem.
7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
8. Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, jenž
je vzděláván formou individuálního vzdělávání, může do 8 dnů od konání
zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li
zkoušejícím žáka školy, krajský úřad. Pokud školy nebo krajský
úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
1. Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho
nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením, umožní školy vykonání opravné zkoušky. Opravná
zkouška je komisionální a koná se:
a) do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák
hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním
hodnocením nejvýše ze dvou předmětů,
b) nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák
hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním
hodnocením z více než dvou předmětů.
1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná
zkoušku ve spádové škole, koná ji:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk
a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní
vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu
vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru
Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní
vzdělávání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice
vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České
republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání.
2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v
zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím
programu zkoušející školy.
3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil
povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah
zkoušky stanoví zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím
programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí
ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce
žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku,
nejdéle však za období dvou školních roků.
5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje zkoušející školy.
6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je zkoušející školy, popřípadě jím pověřený
učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je
žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné
vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní
vzdělávání.
7. Termín konání zkoušky dohodne zkoušející školy se zákonným
zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po
skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným
zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky
zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém
termínu přezkoušet, stanoví zkoušející školy náhradní termín zkoušky
tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení
období, za které se zkouška koná.
8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející
školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do
českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o
úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí
školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o
úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí
školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně
celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný
výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý
ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je
zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
9. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace
školy.
10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří
slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. zkoušející školy sdělí
výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po
vykonání zkoušek vydá zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na
vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně)
plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".
11. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku
zkoušky, může požádat o přezkoušení.