pravidla hodnocení

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, CHRAST, OKRES CHRUDIM

Tato pravidla pro hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání žáků se vztahují ke vzdělávacím programům:

1) Obecná škola – č .j. 12035/97 – 20

2) Základní škola – č. j. 16847/96 – 20

Platnost tohoto dokumentu je časově omezena pro vzdělávací program:

3) Školní vzdělávací program Základní školy Chrast (Škola vlídnějšího zacházení se Zemí včetně zvířat a lidí) (dále jen ŠVP)

Platnost od 1. 9. 2007 pro 1. a 6. ročník.

Výsledky žáků, týkající se ŠVP (klíčové kompetence, výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů, portfolio žáků) se budou hodnotit pouze ve vzdělávacím programu 3) ŠVP, kde budou cíleně rozvíjeny.

Pedagogická rada projednala dne: 28. 6. 2007

Školská rada projednala dne: 29. 6. 2007


OBSAH

I. OBECNÉ ZÁSADY HODNOCENÍ

II. KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ

III. FORMY OVĚŘOVÁNÍ VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ

IV. ZÁKLADNÍ PRAVIDLA HODNOCENÍ PROSPĚCHU KLASIFIKACÍ

V. SEBEHODNOCENÍ

VI. HODNOCENÍ ROZVOJE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŽÁKŮ

VII. PORTFOLIO

VIII. HODNOCENÍ CHOVÁNÍ ŽÁKA

IX. HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH

X. KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÁ ZKOUŠKA

XI. KURZ PRO ZÍSKÁNÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ

XII. PLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY V ZAHRANIČÍ


HODNOCENÍ ŽÁKŮ

Hodnocení žáků upravuje:


I. OBECNÉ ZÁSADY HODNOCENÍ

Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak má postupovat dále. Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný problém. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné).

Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami používá hodnocení slovní. U průběžného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení až po sebehodnocení žáků. Škola má připraveny tabulky pro hodnocení dovedností žáků, ŠVP výstupů jednotlivých vzdělávacích oborů, chování žáků ap. Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem se dále pracuje.

Zásady:

  1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.
  2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady.
  4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pokud budeme hodnotit slovně, převedeme pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
  5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  6. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
  7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  8. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy
    o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
  11. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
  12. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených
    v žádosti.

nahoru


II. KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ

zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností dítěte
schopnost řešit problémové situace
úroveň komunikačních dovedností
schopnost vykonávat činnosti smysluplně
schopnost řešit předkládané problémy tvůrčím způsobem
změny v chování, postojích a dovednostech
míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák vyjadřuje

nahoru


III. FORMY OVĚŘOVÁNÍ VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ

písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, cvičení…
ústní zkoušení a mluvený projev
zpracování referátů a prací k danému tématu
úprava sešitů (v rámci indiv. možností), samostatné aktivity a domácí úkoly
modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy…
výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce…
projektové a skupinové práce
projektové celoškolní dny
projektové dny ročníkové
osobnostní kurzy dle nabídky
soustavné diagnostické pozorování žáka
týdenní školy v přírodě, LVVZ, ZAJOCH
vědomostní a dovednostní testy – dle výběru renomovaných firem, zabývajících se touto činností

CO HODNOTÍME V PROJEKTECH
Řešení problémů
- analýza, pojmenování problému
- různé varianty řešení
- volba strategických postupů
- členění úkolů na jednotlivé kroky
- systematický a logický postup
- kontrola výstupu a odstranění chyb
Práce s informačními zdroji
- analýza dosavadních znalostí
- analýza chybějících znalostí
- vyhledávání příslušných zdrojů
- vybírání podstatných informací
- schopnost práce s ICT
Práce ve skupině
- schopnost plnit úkoly určené role ve skupině
- schopnost komunikace ve skupině
- plnění úkolů v zájmu skupiny
- prosazení vlastního názoru
- respektování názorů ostatních
- vytváření příjemné pracovní atmosféry
Tvořivost, iniciativa
- zájem o práci
- využití svého talentu, nadání
- originalita řešení
- samostatnost
Úroveň výstupu
- věcná správnost
- členění, přehlednost
- estetická a grafická úroveň
- novost myšlenek, využití v praxi
Způsob hodnocení je dopracován podle typu projektu:
- hodnocení jednotlivce – hodnocení slovní + tabulka
- hodnocení skupiny (dvojice) – slovní stručně v daném rozsahu, stručný záznam do –
dokumentace
- autoevaluace žáka (skupiny) – toto hodnocení se předpokládá v celém rozsahu na 2.
stupni, na 1. stupni zjednodušená forma

CO HODNOTÍME VE SKUPINOVÉ PRÁCI
Podíl na práci skupiny
Vlastní tvůrčí přínos
Organizace práce ve skupině
Prezentace výstupu
Schopnost akceptovat názory ostatních a obhájit svá stanoviska
Hodnocení slovní, záznam

CO HODNOTÍME NA REFERÁTECH
Práce s informačními zdroji
Obsahová stránka
Ústní prezentace
Vlastní myšlenky
Motivace pro využití
Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením

CO HODNOTÍME NA EXKURZI
Aktivní účast na přípravě exkurze
Zájem o téma exkurze
Zpracování materiálů (pracovních listů), příprava článku do školního časopisu
Prezentace získaných vědomostí a dovedností
Hodnocení slovní, záznam do portfolia

CO HODNOTÍME NA SLOHOVÉ PRÁCI
Stylistickou úroveň, originalitu
Pravopis a výběr jazykových prostředků
Grafickou úroveň
Strukturu práce, dodržení osnovy
Hodnocení klasifikačním stupněm

CO HODNOTÍME NA KRATŠÍCH SAMOSTATNÝCH PRACÍCH (TEORETICKÝCH, PRAKTICKÝCH)
Úroveň vědomostí
Informační zdroje
Aplikace teoretických vědomostí při řešení konkrétního problému
Úroveň vyjádření
Věcná správnost
Využití teoretických znalostí
Originalita řešení – různé varianty
Preciznost a funkčnost
Praktické využití výrobku
Hodnocení dle typu práce klasifikačním stupněm, body, procenty

CO HODNOTÍME NA LABORATORNÍCH PRACÍCH
Dodržování bezpečnosti práce, bezpečná manipulace s pomůckami a chemikáliemi
Dodržování postupu práce podle zadání úlohy či pokynů učitele
Manuální zručnost při plnění úkolů
Splnění zadaných úkolů (organizace práce)
Formulace výsledků pozorování či pokusu, vyvozování závěrů, popř. schopnost Zevšeobecnění závěrů
Tvorba písemného záznamu – stylistická i grafická úroveň práce
Schopnost pracovat v týmu, plnění určené role
Hodnocení slovně a do tabulky

CO HODNOTÍME PŘI PRÁCI S DOKUMENTY, PŘÍRODNINAMI, FYZIKÁLNÍMI TĚLESY (EXPERIMENT)
Dovednost orientace a vyhledávání údajů v nákresech, tabulkách, grafech a přehledech, v odborných textech, atlasech přírodnin, vyhledávání údajů pro řešení úkolů v pracovních sešitech
Schopnost zkoumat dané přírodniny či děje a jevy, porovnávat jejich důležité znaky, Analyzovat a syntetizovat výsledky svého pozorování
Dovednost poznávat, určovat dané přírodniny, zařazovat je do systému
Schopnost zkoumat fyzikální tělesa, látky, děje a jevy, mechanismy a chápat principy jejich funkce, dovednost demonstrace fyzikálních pokusů
Dovednost práce se slepými mapami
Hodnocení dle způsobu využití klasifikačním stupněm, v případě experimentu slovně (práce s chybou)

CO HODNOTÍME NA CVIČENÍ V PŘÍRODĚ
Splnění úkolu dovednostního i vědomostního charakteru
Správnost vyřešení úkolu
Dodržování postupu podle zadaných pokynů
Správná organizace
Schopnost plnit praktické úkoly
Manipulace s pomůckami
Dodržování pravidel bezpečnosti
Schopnost práce v týmu, zastávání své role ve skupině
Případná tvorba písemného záznamu, formulace výsledků
Hodnocení slovně

nahoru


IV. ZÁKLADNÍ PRAVIDLA HODNOCENÍ PROSPĚCHU KLASIFIKACÍ

Smyslem kritérií hodnocení prospěchu je pojmenovat a utřídit hlediska posuzování výsledků žáka a jeho snahy se těchto výsledků dobrat. Kritéria hodnocení prospěchu neřeší ani metody výuky, ani způsoby získávání podkladů pro hodnocení, ani jeho formu.
Návrh škál ke kritériím hodnocení
Rozsah znalostí:
(Kritéria: úplnost, trvalost zapamatovaných faktů, pojmů, definic, termínů, zákonitostí, vztahů, postupů)
Škála:
1 + + + + 100-81%
2 + + + - 80-61%
3 + + - - 60-41%
4 + - - - 40-21%
5 - - - - 20-0%
Hloubka porozumění:
(Kritéria: vlastní interpretace informací, postupů, návodů její argumentační podpora, dokládání příklady, vysvětlování, zdůvodňování, zařazování do kontextu)
Škála:
1 klade otázky k věci, vyučuje druhé, kriticky posoudí, vytvoří originál, předvede
2 správně aplikuje, ověří, provede rozbor, vyjádří vlastními slovy, uvede příklad,
3 přiřadí, zopakuje
4 označí, seřadí
5 rezignuje, je apatický, nulová snaha

Kvalita práce s informacemi:
(Kritéria: použije alespoň 2 zdroje informací k vyhledávání, porovnávání, kombinování, třídění, využívání, kritické hodnocení, prezentace)
Škála:
1 vytvoří novou, přehlednou, srozumitelnou informační strukturu, relevantní data
2 v informační struktuře umístí hlavní myšlenku, většinou relevantní data
3 myšlenková hodnota rozptýlena v balastu, rozporná nebo neúplná data
4 vyhledá a převezme cizí informační struktury
5 nepřítomnost pokusu, absence jakékoli snahy

Produktivita
(Kritéria: plnění úkolů, pestrost, různorodost, včasnost, formální úroveň písemností
a produktů, struktura a srozumitelnost vyjadřování)
Škála:
1 četné, rozmanité, strukturované, formálně správné výstupy pokrývající všechny
oblasti vzdělávání
2 formálně správné výstupy pokrývající podstatné oblasti vzdělávání
3 výstupy s formálními nedostatky, pokrývající jen některé oblasti vzdělávání
4 nesrozumitelné, nedokončené výstupy nebo výstupy okrajového významu
5 žádné výstupy

Užívání získaných znalostí, dovedností, postojů
(Kritéria: plnění praktických úkolů, řešení reálných problémů, formulování hypotéz, empirické ověřování, práce v projektech, tvořivost, navrhování řešení, rozvíjení myšlenek, podíl na činnosti týmu)
Škála:
1 úplnost, správnost, bohatost použitých prostředků
2 neúplnost, převaha vhodně použitých prostředků
3 neúplnost, vzájemná rozpornost použitých prostředků
4 neúspěšný pokus, irelevantní prostředky
5 rezignace, bezradnost, lhostejnost
 

Stupně klasifikace pro povinné a nepovinné předměty
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 - nedostatečný

Na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení hodnocení stupnice.

Celkový prospěch žáka se vyjadřuje v 1. – 9. ročníku těmito stupni:
a) prospěl s vyznamenáním
b) prospěl
c) neprospěl
d) nehodnocen
Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e)
b) prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl, je – li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Hodnocení v zájmových útvarech
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) pracoval úspěšně
b) pracoval

Klasifikace v jednotlivých předmětech
Žáci se klasifikují ve všech předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace. Při ústním ověřování vědomostí a dovedností oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek oznámí učitel žákovi nejpozději do 14 dnů.
Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Je-li žák delší dobu mimo školu (lázeňský, léčebný pobyt...) respektuje vyučující známky z této instituce a žák se po návratu nepřezkušuje.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky a proces rozvíjení klíčových kompetencí. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Účelem přezkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotí to, co umí. Učitel hodnotí jen učivo probrané a procvičené, nikoli zadané jen k samostudiu.
Případy neprospěchu žáků, výrazného zhoršení ve výuce nebo v chování se projednají na pedagogické radě.
Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí  školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu žáka a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování:
- učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační dny, zápisem v žákovské knížce)
- třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci požádají,
-  v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem na návrh třídního učitele
Přechází-li žák do jiné školy, zašle  dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. Dokumentaci vyhotoví a předloží třídní učitel.
Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo po 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.
Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka.
Do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.
Hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů.
V případě zhoršení prospěchu je nutno ihned písemně informovat rodiče a konzultovat s nimi daný problém.
Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané učivo.
Všechny písemné práce, testy, diktáty apod. jsou vždy včas předem oznámeny žákům, aby měli žáci dostatek času se na ně připravit.
Žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení plně opravit.
Vyučující dbá, aby si žáci své oklasifikované a opravené podklady pro hodnocení založili do osobní složky (portfolia).

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin – předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

A) V předmětech s převahou naukového zaměření – český jazyk, cizí jazyky, společensko vědní, přírodovědné předměty a matematika
Při klasifikaci a hodnocení výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky ŠVP ZV hodnotí zejména: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, kvalita rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a zejména praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí. Posuzuje se kvalita myšlení, jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení metod samostatného studia. Učitel dále posoudí schopnost žáka provést hodnocení vlastní práce a hledat možné rezervy ve svém dalším rozvoji.

Stupeň 1 – výborný
Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 2 – chvalitebný
Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je přínosné. Většinou je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.


Stupeň 3 – dobrý
Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti úplnosti osvojení požadovaných poznatků, pojmů, faktů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Často se zapojuje do diskuze. je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 4 – dostatečný
U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad hodnocení je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen jen málokdy.

Stupeň 5 – nedostatečný
U žáka se v uplatňování osvojených dovedností a vědomostí vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení pro tým není přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.


B) Ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření – pracovní činnosti, volitelné předměty prakticky zaměřené, informatika
Při klasifikaci a hodnocení výsledků vzdělávání v těchto vyučovacích předmětech se hodnotí zejména vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládání účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení, pomůcek a techniky,nástrojů, nářadí a měřidel. Učitel posuzuje i schopnost žáka vlastního hodnocení práce a výsledků své práce.

Stupeň 1 – výborný
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k práci v týmu a k pracovním činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracovní místo v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí, měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 – chvalitebný
Žák projevuje kladný vztah k práci, k praktickým činnostem a k práci v týmu. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 3 – dobrý
Žák projevuje vztah k práci, k práci v týmu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k ochraně životního prostředí. Na pokyn učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiál a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 – dostatečný
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu týmu. Získané teoretické poznatky dovede využít jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 – nedostatečný
Žák neprojevuje zájem o práci ani vztah k ní, nezapojuje se do práce týmu. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, neobsahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně suroviny, materiály a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných chyb.

C) Ve vyučovacích předmětech s převahou uměleckého a výchovného zaměření – výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova k občanství, výchova ke zdraví a svět práce
Při klasifikaci a hodnocení výsledků vzdělávání v těchto vyučovacích předmětech se hodnotí zejména stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí a dovedností a jejich tvořivá aplikace, poznávání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu, respekt k tradicím, kulturnímu a historickému dědictví naší země, aktivní zapojení se do kulturního dění a sportovních aktivit.V tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Vedle dovedností (ve smyslu ovládnutí uměleckých výrazových prostředků) je stěžejním prvkem hodnocení ve výchovách tvořivost. Kritéria hodnocení jsou pro nás až závěrem procesu, který začíná metodami podpory a rozvoje tvořivosti.
Používáme tato kritéria tvořivosti:
- bohatost nápadů – vytvoření co největšího množství přijatelných řešení podle určitého
zadání
- originalita – vytvoření neobvyklého, svérázného, ojedinělého, původního, netradičního
vtipného řešení, návrhu, myšlenky, způsobu, výrobku (něčeho, co nemá nikdo
jiný)
- překonání stereotypu – nalezení nové funkce, nového řešení, nového významu jedné věci,
úkolu, pojmu
- uplatnění kombinace – vytvoření nového funkčního celku z různých prvků
- propracování – důslednost, dokončení námětu, dotažení do detailů, úprava proporcí,
komplexnost, úplnost řešení

Stupeň 1 – výborný
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.


Stupeň 2 – chvalitebný
Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

Stupeň 3 – dobrý
Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá pouze někdy bezpečně a účinně. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 – dostatečný
Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 – nedostatečný
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

nahoru


V. SEBEHODNOCENÍ

Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. V 1. ročníku probíhá nejčastěji ústně při komunitních kruzích. Ve 2. ročníku se hodnotí pomocí značek. Ve 3. – 5. ročníku se místo značek učí písemnému vyjádření. Na 2. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci všech předmětů písemně po zvládnutí určeného tématického celku.

nahoru


VI. HODNOCENÍ ROZVOJE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŽÁKŮ

Jednou z forem hodnocení je soustavné diagnostické pozorování žáka a jeho individuální pokrok v rozvíjení klíčových kompetencí. Na 1. stupni ověřování probíhá v 1. a 2. ročníku na závěr školního roku a ve 3. – 5. ročníku vždy na konci každého pololetí. Pro žáky jsou připraveny speciální projektové dny, při nichž třídní učitel sleduje naplňování kompetencí u jednotlivých žáků, a zástupce vedení školy sleduje úroveň v jednotlivých třídách a ročnících. Pro tento účel škola má vyhotoveny hodnotící listy. Výsledky pozorování jsou zpracovány, vyhodnoceny a pomáhají při další práci s kolektivem. Na 2. stupni ověřování klíčových kompetencí probíhá na základě projektů tříd a formou dotazníků.

nahoru


VII. PORTFOLIO

Žáci si tvoří žákovské portfolio. Materiály zařazuje žák dobrovolně, shromažďují se ty práce, ze kterých je zřejmý stupeň zvládnutí dané problematiky. Do portfolia nejsou zařazovány dokumenty o žákově neúspěchu. Portfolio bude používáno k informování rodičů a bude sloužit žákům, aby s jeho využitím sledovali vlastní pokrok. Pomáhá žákům reflektovat jejich práci. Tato portfolia se zaměřují na sledování vývoje žákových vědomostí a dovedností. Zaměřují se na proces i výsledek. Hodnocení portfolia učitelem – vyhodnotí pokrok žáka ústně při třídění, provede v určenou dobu stručný záznam. Hodnocení portfolia žákem – vyhodnocuje při třídění slovně, může i písemně. Hodnocení portfolia rodiči – při třídních schůzkách k nahlédnutí, na závěr školního roku si žák odnáší portfolio domů.

nahoru


VIII. HODNOCENÍ CHOVÁNÍ ŽÁKA

Chováním žáka v ZŠ Chrast rozumíme souhrn pozorovatelných aktivit – řeči, výrazu a pohybu, které může být jednorázové nebo natolik dlouhodobé, že je považujeme za charakteristický rys osobnosti. Zahrnuje prvky vrozené i naučené, záměrné i bezděčné, sociální i asociální. Poslední hledisko je hlavním kritériem hodnocení – ke konkrétním projevům žáka se vyjadřujeme ve smyslu jejich přínosu pro dynamiku skupiny, o jejich přijatelnosti nebo škodlivosti.
Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování dohodnutých pravidel soužití ve třídách a školního řádu. Hodnotí se chování ve škole, při školních akcích, reprezentaci školy a provádí je třídní učitel po dohodě s ostatními vyučujícími, případně pedagogická rada.

Využívá se tří stupňů hodnocení:

Stupeň 1 – velmi dobré
Žák uvědoměle dodržuje dohodnutá pravidla chování. S učiteli i spolužáky komunikuje slušnou a empatickou formou. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 – uspokojivé
Žákovo chování je v podstatě v souladu s dohodnutými pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků – více než 1 neomluvená hodina, opakovaná slovní a fyzická šikana, agresivita s ublížením na zdraví, krádeže (mobilní telefon, peníze, oblečení, boty), držení drog, alkoholu, cigaret.

Stupeň 3 – neuspokojivé
Žák se dopouští závažného přestupku proti dohodnutým pravidlům a školnímu řádu. Jedná se o zvlášť hrubé a agresivní chování, fyzické a slovní napadení spolužáka, pracovníka školy, za opakované držení a rozšiřování drog, cigaret a alkoholu.

Pochvaly
 školy může podle vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiné osoby po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za iniciativu nebo významný záslužný čin lidskosti.
Třídní učitel může podle svého rozhodnutí nebo na podnět jiného učitele po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za iniciativu a úspěšnou práci žáka, za výraznou pomoc spolužákům, za dlouhodobou práci pro třídu, za sběr papíru a bylin, za mimořádný čin, za účast v olympiádách a soutěžích, za zásah proti šikaně, za výrazné zlepšení prospěchu.

Opatření pro zlepšení chování žáků
Napomenutí třídního učitele
Uděluje se:
za časté zapomínání úkolů, za hrubé výrazy vůči spolužákům a učitelům, neustálé vyrušování a vykřikování, které nesouvisí s výukou a ruší průběh vyučovacího procesu, za svévolný opakovaný pobyt mimo učebnu v době vyučování, za svévolné opuštění školy v době vyučování
Důtka třídního učitele
Třídní učitel neprodleně oznámí důtku třídního učitele řediteli školy.
Uděluje se:
za úmyslné poškození majetku školy, slovní a fyzické napadení spolužáka, neustálé zapomínání úkolů, vulgární výrazy, opakované porušování předem dohodnutých pravidel chování ve třídě, za opakované nedodržování školního řádu, opakované pozdní příchody do hodin, úmyslné poškozování věcí spolužáka nebo jejich neustálé schovávání
Důtka ředitele školy
 školy uloží žákovi důtku po projednání v pedagogické radě.
Uděluje se:
za 1 neomluvenou hodinu, slovní a fyzické napadení učitele, spolužáka nebo pracovníka školy, za úmyslné ublížení na zdraví, úmyslné poškozování žákovské knížky a přepisování známek, za slovní a fyzickou šikanu, za používání a rozšiřování omamných látek v areálu školy, za kouření, zatajování žákovské knížky, za stálé schovávání věcí spolužákům, za úmyslné zničení školního majetku, za poškozování portfolia žáků.

nahoru


IX. HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH

V kapitole Charakteristika ŠVP – zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných vymezujeme, kdo jsou tito žáci. Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Žáci integrovaní na základě Doporučení PPP nebo jiného SPC jsou vzděláváni i hodnoceni na základě Individuálního vzdělávacího plánu.
Na žádost rodičů a při doporučení poradenského zařízení mohou být hodnoceni slovně.
Při slovním hodnocení se uvádí:
a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami
ovládá bezpečně
ovládá
podstatně ovládá
ovládá se značnými mezerami
neovládá
b) úroveň myšlení
pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
uvažuje celkem samostatně
menší samostatnost myšlení
nesamostatné myšlení
odpovídá nesprávně i na návodné otázky
c) úroveň vyjadřování
výstižné, poměrně přesné
celkem výstižné
nedostatečně přesné
vyjadřuje se s obtížemi
nesprávné i na návodné otázky
d) úroveň aplikace vědomostí
spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
e) píle a zájem o učení
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
učí se svědomitě
k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných hodnotíme zejména průběh práce, úsilí, nasazení a ne jenom výsledek práce. Hodnotíme celkovou aktivitu. Jedním z extrémů, kterých se chceme vyvarovat, je snižování kritérií tam, kde to není nutné, aby si žáci nezvykli pracovat trvale pod hranicí svých možností.
 školy zruší povolení individuálního vzdělávání u nadaného žáka, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

nahoru


X. KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÁ ZKOUŠKA

A) Opravná zkouška
1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může  školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

B) Komisionální zkouška
1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje  školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu  školy, jmenuje komisi krajský úřad.

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je  školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je  školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu.  školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví  školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

8. Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, jenž je vzděláván formou individuálního vzdělávání, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka  školy, krajský úřad. Pokud  školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.

nahoru


XI. KURZ PRO ZÍSKÁNÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ

1. Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní  školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se:
a) do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nejvýše ze dvou předmětů,
b) nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením z více než dvou předmětů.

nahoru


XII. PLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY V ZAHRANIČÍ

1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví  zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje  zkoušející školy.

6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je  zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7. Termín konání zkoušky dohodne  zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky  zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví  zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je  zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

9. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu.  zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá  zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".

11. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.

nahoru